*SÁM*

 

Je pozdě, vítám ticho noci,

hodiny půlnoc právě odbily,

vzduch je cítit zvláštní mocí

a stíny kolem nových tvarů nabyly.

 

Zvláštní sny mi plují hlavou,

nevadí mi studená ulice,

hvězdy rozsvěcují oblohu tmavou,

zamilovaný pár něžně se drží za ruce.

 

Nikdo tu krásu nevidí,

jen já sám vnímám kouzlo okolí,

na chodníku ona, co se nestydí,

a tíha samoty již mě nebolí.

 

Opovrhují mnou, na mě plivají,

ale večer probuzením žiji,

nemusím se pod mostem krčit potají,

přestože z kaluže stále vodu piji.

 

A i když nemám čisté lože

a střechou je mi samo nebe,

můj svět je pro mě širé moře

a já spokojen jsem, že mám sebe.